Svatá Hora je po staletí dominantním mariánským poutním místem Čech. Už v jejích počátcích – době jezuitské správy Svaté Hory – se začíná historie pěstování kvalitní liturgické hudby na tomto místě. Působili zde různí umělci, místu bylo věnováno nespočet skladeb. Spolu s povýšením poutního areálu na papežskou baziliku před více než sto lety ještě více stoupá snaha o kvalitní provedení bohoslužeb, a to i po hudební stránce.
Svatohorský chrámový sbor
Dohledatelné zmínky o stálém vokálním souboru na Svaté Hoře, pomineme-li žáčky fundační školy – svatohorské ministranty, kteří zde působili již od dob jezuitů – lze vystopovat až v devatenáctém století. Svatohorský chrámový sbor pak během prvních desetiletí dvacátého století již pravidelně obstarává bohoslužebnou hudbu svatohorské baziliky.
S nástupem komunismu získává sborová zkouška ještě další rozměr: slouží nejen k nácviku zpěvu, ale stává se jednou z mála příležitostí k pastoraci, zejména pastoraci mladých. S tímto zacílením vede svatohorský sbor ve dvou etapách i jeho asi nejznámější sbormistr – redemptorista, kněz a skladatel, P. Karel Bříza.
V současnosti sbor tvoří asi 18 členů – amatérských zpěváků – všech věkových kategorií, různého pracovního či studijního zaměření. Velikost sboru je dána jednak komorními rozměry prostoru, kde vystupuje a jednak časovou náročností jeho činnosti: výhoda „jediné“ páteční zkoušky je vyvážena povinností pravidelné nedělní hudební účasti na bohoslužbách a bohatá hudební činnost v průběhu vánočních a velikonočních svátků.
Repertoár sboru tvoří česká propria (K. Bříza, J. Bříza, St. Jelínek), komponována přímo pro provozování na Svaté Hoře v době počátků zavádění liturgie, slavené v národním jazyce, dále různé příležitostné liturgické vokální skladby od renesančních po současné autory. K význačnějším příležitostem liturgického roku a některým mariánských svátkům připravuje sbor figurální hudbu, často s instrumentálním doprovodem.
Z mnoha uplynulých provedení zmiňme alespoň Messe solenelle Ch. Gounoda, Paukenmesse J. Haydna nebo Korunovační mši W. A. Mozarta. Velmi výjimečné bylo provedení nové skladby R. Rejška Te Deum, komponované pro slavnost 100 let od povýšení svatohorského chrámu na papežskou baziliku nebo provedení Missa Salve Sancta Parens příbramského skladatele a dirigenta Příbramské filharmonie J. Forsta. Dále jmenujme například premiéru Blahoslavenství Radka Rejška, která zazněla i na Českým rozhlasem snímaném koncertu soudobé tvorby ze Sálu Martinů pražské AMU. Dále premiéru Svaté Hoře věnovaných Janových pašijí stejného autora v roce 2009 nebo kontinuální uvádění soudobých skladeb svatohorského regenschoriho Pavla Šmolíka, např. každoročně nově komponovaných květnonedělních pašijí.
Sbor se také každoročně účastní Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi. Jedním z vrcholů jeho liturgického působení byla účast některých členů sboru na slavnostní liturgii v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kde byla při mši svaté sloužené kardinálem Miloslavem Vlkem k nedožitým 80. narozeninám skladatele Petra Ebena 25. ledna 2009 provedena jeho Missa cum populo. Zatím poslední premiérou soudobé skladby bylo uvedení Vánoční liturgie R. Rejška v lednu 2010.
Koncertní činnost, přestože není hlavním cílem existence chrámového sboru, zahrnuje především pravidelný adventní, vánoční, tříkrálový, postní a velikonoční koncert. Kromě nich též sbor příležitostně hostuje v jiných chrámech. Sbor se rovněž účastní pravidelných společných vánočních koncertů příbramských pěveckých sborů a Příbramské filharmonie.
Diskografie sboru zahrnuje čtyři kompaktní disky, nahrané v letech 1996 – 2010.
Vedením sboru se po P. Karlu Břízovi od r. 2001 až do současnosti zabývá svatohorský regenschori Pavel Šmolík. V letech 2013 - 2017 jej vystřídal Mikoláš Troup.
