shs

Od začátku roku do postní doby

Začátek roku pro nás byl jistým uvolněním po horečných přípravách na vánoce a častém zpěvu při vánoční liturgii. Několik prvních zkoušek v tomto roce jsem věnoval studiu nových skladeb, vesměs všeobecně použitelných (tj. mariánských a eucharistických) vložek ke mši svaté. Na konci měsíce ledna jsme začali nacvičovat novou figurální hudbu pro postní dobu a blížící se velikonoční období.

Pro tuto potřebu jsem spartoval další klasicistní mši, tentokrát dílo pražského skladatele Albína Maška, kterou jsme pro její délku nastudovali bez Creda. I tak obsahovala sborová partitura přes dvacet stran textu. Dále jsme nacvičovali Viadanovu Missa l´hora passa na Květnou neděli. Když jsem začal hledat pašije vhodné pro letošní rok, zjistil jsem, že žádné takové nejsou k dispozici, rep. že sbory k Matoušovým pašijím jsou buďto pouze chorální či recitovaný čtyřhlas, nebo jsou hudebně naprosto nevěrohodné (např. zvolání „Ukřižuj!“ zhudebněno v dur). Proto jsem začal s kompozicí nových sborů k pašijím. S prací na nich jsem skončil ve čtvrtek před květnou nedělí, ale i přesto jejich premiéra na nedělní mši sv. skončila, myslím, úspěchem.

Postní doba

Během doby postní se konaly dvě postní obnovy, a to v sobotu 9. a 23. března. Na první z nich byl program tradičního půlhodinového koncertu tvořen mými varhanními improvizacemi na biblické texty s postní tématikou. Na druhé obnově jsme pak s malým sborem (bez orchestru) provedli Pergolessiho Stabat Mater. Dirigoval jsem od varhan.

11. května se konal varhanní koncert Aleše Bárty v rámci Dvořákova hudebního festivalu. Stav varhan v té době byl tristní a vyžádal si opravy ještě odpoledne před koncertem.

Z důvodů špatného stavu varhan, vysokých nákladů potřebných na jejich rekonstrukci a jejich nevyhovující technickou i zvukovou stánku se již delší dobu uvažuje o stavbě nového nástroje. Byl zpracován návrh (varhanář Šlajch, Borovany), rozpočet se v současné době blíží 10.000.000 korun.

Na situaci kolem svatohorských varhan měla též upozornit série varhanních koncertů, konaných na devastovaném nevyhovujícím nástroji, jejichž výtěžek byl poukázán na konto pro stavbu nových varhan.

Počínaje měsícem dubnem se v bazilice tedy konaly pravidelné varhanní koncerty, vždy druhou neděli v měsíci po odpolední mši sv. Byla zajištěna zmínka o této akci v místním tisku.

Na koncertech hráli: 14. dubna a 12. května P. Šmolík, 12. května navíc jako host zpívala G. Pechmannová (soprán), 9. června M. Pšenička (ředitel kůru katedrály sv. Bartoloměje v Plzni - varhany) a J. Pelikán (trubka), 14. července prof. J. Chaloupková, srpnový koncert se nekonal (na jeho termín připadla Korunovace), a 15. září, výjimečně třetí neděli v tento cyklus ukončil koncert doc. J. Tůmy. Návštěvnost se od počátečních koncertů postupem času poněkud zlepšovala (nejvíce asi 30-40 posluchačů). Na vině byla nejspíše především nedostatečná propagace. V následujícím roce si proto kladu za cíl na této stránce více pracovat.

Velikonoce

Noční bohoslužba „vzkříšení“. Při této bohoslužbě se četlo všech sedm čtení ze starého zákona. Aby se odpomohlo možné jednotvárnosti a vzbudil se větší zájem a pozornost lidu ke čtenému textu, zpívala žalmy mezi čteními mužská část sboru v presbytáři u oltáře (všichni oblečeni v albách). V průběhu mše sbor zpíval pouze proprium, ordinarium bylo lidové (Bříza).

Na „deváté“ mši sv. o Božím hodu velikonočním jsme provedli Missa in C skladatele Albína Maška pro sbor, sóla, smyčce, dva klarinety, corni a timpani. Corni a timpani nebyly z prostorových důvodů obsazeny, sóla zpívali studenti pražské AMU a p. Fous. Provedení nebylo příliš zdařilé, především zásluhou čisté intonace neschopného a arytmického kontrabasisty. Ostatně s tímto nástrojem jsou vždy potíže, neboť v Příbrami je pro mě zatím nedostupný, přespolní výpomoci pak někdy skutečně „překvapí“ svojí kvalitou. Sbor se, myslím, v této nepříliš lehké skladbě ukázal v dobrém světle, bylo-li to v dané situaci vůbec možné.

Další neděle navazujeme na obvyklý princip střídání lidových ordinárií a zpěvu příslušných vstupních antifon a vložek (tj. obdobně jako v mezidobí).

Velikonoční koncert Svatohorského chrámového sboru se konal v pondělí 1. dubna v 16:30 hodin. Na programu byly varhanní skladby (J. Zach, J. Froberger, improvizace), dále bylo provedeno Stabat Mater G. B. Pergolessiho, Jubilate Deo pro soprán, flétnu a continuo D. Buxtehudeho, Rybovo Vesel se, nebes Královno. Hráli: T. Pavelková - zobcová flétna, B. Pecháčková - housle. Na varhany doprovázel S. Přibyl.

Od velikonoc do adventu

Již v průběhu doby velikonoční jsme se připravovali na letošní Korunovaci (9.června). Zazněla Fibichova Missa brevis, Ejhle kněz veliký K. Břízy, Ave Maria Ch. Gounoda a další skladby. Na varhany doprovázela M. Šmolíková, přizváni byli i členové Hudby hradní stráže, tzv. Pražské žesťové septeto, kteří přislíbili jak půlhodinový koncert, tak účast na hudbě při slavné mši svaté. Stran mše sv. však zůstalo pouze při slibu - svoji účast totiž odřekli, a to až těsně před vlastní mší. Důvodem pro toto jednání byl patrně fakt, že honorář 1.000 Kč na osobu se jim nezdál dostačující za vynaloženou námahu. Tato skutečnost v budoucnu jistě ovlivní výběr souborů k účinkování na podobných akcích.

Vzhledem k tomu, že letos uběhlo 270 let od korunovace mil. sošky, bylo rozhodnuto oslavit tuto událost ještě i dalším hudebním počinem, kterým byl koncert Pražské mobilní zvonohry. Ten se konal v den korunovace od 14 hodin na náměstí před Pražskou branou. Skladby rozličných období a žánrů hrál p. R. Rejšek.

Poutní slavnost se konala v neděli 18. srpna, vzhledem k opravám horního ambitu byla mše sv. sloužena v ambitu u Březnické brány. Tato slavnost byla významná zejména tím, že při ní byla předána kopie mil. sošky velvyslankyni Kolumbie. Na této bohoslužbě (v 9 hodin) se kromě Svatohorského chrám. sboru podílel i sbor z Krucemburku. Na programu bylo Břízovo III. ordinarium, proprium St. Jelínka, atd. Doprovázel jsem na positiv zapůjčený doc. J. Tůmou, spojené sbory dirigoval můj předchůdce P. Kočí.

V létě letošního roku též přijaly ve svatohorské bazilice dvě dvojice svátost manželství. V sobotu 29. června o svátku sv. Petra a Pavla tenorista svatohorského sboru Jan Traxler a Marie Staňková, v sobotu 24. srpna o svátku sv. Bartoloměje svatohorští varhaníci Pavel Šmolík a Miloslava Fuchsová.

Od čtvrtka 10. do neděle 13. října se všichni členové sboru (s výjimkou J. Traxlera, který pečoval o nemocnou manželku) zúčastnili sborového soustředění, patrně prvního svého druhu v dějinách tohoto sboru. Soustředění se konalo v Kašperských Horách na Šumavě, čímž jsme se my, svatohorští, stali vlastně poutníky na jiné vyhledávané mariánské poutní místo, kterým Kašperské Hory ještě na začátku 20. století jistě byly.

Program byl následovný: ve čtvrtek večer jsme do Kašp. Hor přijeli, ubytovali se. V pátek se začalo s nácvikem, vždy tři hodiny dopoledne a tři hodiny odpoledne. Ke zkoušení sloužila klubovna místního penzionu „Holeček“, kde jsme se ubytovali. Stejně tak jsme zkoušeli i v sobotu. Poledních přestávek a ostatního volna jsme mj. využili k návštěvě dvou zdejších kostelů, (starobylého gotického hřbitovního chrámu sv. Mikuláše a městského kostela sv. Markéty), prohlídce Muzea Šumavy za doprovodu jejího ředitele a místního varhaníka a hudebního organizátora Dr. Vl. Horpeniaka, a v neposlední řadě jsme též navštívili hrad Kašperk, nepřálo nám však počasí.

Vzhledem k tomu, že v kostele sv. Markéty se v neděli chystala první místní „rytmická“ mše sv., nechtěje tento hudební počin mladých rušit, rozhodli jsme se zúčastnit se bohoslužby v nedalekém Vimperku. Po obědě jsme pak vyjeli na zpáteční cestu do Příbrami.

Plodem naší práce, kromě příjemných zážitků a občerstvení, byla především lepší hlasová technika členů sboru, rovněž jsme nacvičili celou Missu in D F. X. Brixiho.

Advent

V letošním adventu jsem navázal na loňské zkušenosti. Při nedělních mších zpívala pouze mužská část sboru, a to opět gregoriánský chorál. Jako proprium vždy posloužila adventní píseň, shromáždění velice slušně zpívalo. Kromě obou adventních ordinárii a Creda I. jsme navíc nacvičili několik propriálních částí z Graduale Simplex. K plánovanému obohacení třetí neděle adventní čtyřhlasým zpěvem celého sboru z časových důvodů nedošlo.

Kromě hudby při liturgii se konaly dva koncerty Malého sboru (v programu označeno jako „členové SH chrám. sboru“), a to v rámci adventních duchovních obnov o sobotách 14. a 21. prosince.

Na programu byly dvě adventní kantáty, první F. X. Thuriho pro soprán, hoboj, housle a B.C., druhá moje vlastní, horečně na poslední chvíli dokončovaná, pro sbor, Bas a Tenor sóla, smyčce, b.c. a timpani.

Obsazení bylo následovné: J. Havlíková - soprán, Vl. Fousek - tenor, Zd. Fous - bas, J. Žák, B. Pecháčková, P. Kopecký - housle, E. Bulgakovová - viola, V. Žák - cello, K. Ochozka - varhany (na positiv J. Tůmy), moje paní timpani. Jak ovšem kdysi řekl jeden filosof, vše bylo nakonec jinak. První týden se ukázalo, že není možné obě kantáty kvalitně nacvičit za jedinou zkoušku, a to především proto, že někteří instrumentalisté viděli noty patrně poprvé, a to přesto, že většina z nich je měla k dispozici již minimálně týden dopředu. Navíc se J. Havlíkové a K. Ochozkovi přihodila nepříjemná dopravní nehoda, z níž naštěstí vyvázli zázrakem bez zranění, nicméně nedojeli. Nakonec se tedy hrála jen část Thuriho kantáty, moje kantáta pak celá, ovšem bez p. Fouska, který ten den nemohl ani mluvit. Provedení bylo velmi nekvalitní.

Druhé provedení bylo poznamenáno jiným problémem: V týdnu před poslední nedělí adventní si p. Fous poranil loket, čímž sebe přivedl na operační stůl a do domácího léčení, nás pak do problémů koho takto narychlo shánět jako náhradu. Adventní koncert nebyl tím nejdůležitějším, a tak se prostě škrtaly obě basové árie mé kantáty. Toto druhé provedení (pracovně nahráno na CD) bylo už mnohem zdařilejší.

Ke konci adventu, ve čtvrtek 19. prosince, proběhl v Bazilice rovněž koncert Vepřeková komorního smíš. sboru, který přednesl Rybovu Českou mši vánoční s varhanním doprovodem Vl. Štěpánové.

Vánoce

Jak už bylo řečeno, letošní vánoce byly poněkud komplikované nepřítomností p. Fouse. Chyběl nám tak sólista a druhý bas v tutti. Jako náhradníci pohotově zastoupili p. K. Brynda a V. Štefanik.

„Půlnoční“ mše svatá (v 16 hodin) začala pastýřským vytrubováním (sl. A. Šochová na lesní roh) a zpěvem písně „Adeste fideles“. Při mši zazněly ještě další vložky a především Brixiho Missa in D, skladba, jejíž materiál není dostupný (není totožná s Missou Pastoralis in D, která vyšla tiskem). Mši jsem zrekonstruoval ze sborové partitury s připsanými party houslí (Benedictus zde není kompletní) a kompletního partu zpěvního basu. Doplnil jsem tedy chybějící takty v Benedictus a dopsal basso continuo. Z nedostatku hudebníků, zapříčiněného především jejich zdravotním stavem, musela být mše nakonec provedena jen s varhanami (na poslední chvíli byl pořízen varhanní výtah, kterého se s úspěchem zhostila moje paní).

Na Boží hod na mši sv. v 9 hodin byl hudební program velmi podobný jako v předvečer, jen již bez účasti lesního rohu.

Ve čtvrtek 26. prosince se pak konal Vánoční koncert Svatohorského chrám. sboru. Na programu byla (kromě úvodního varhanního vstupu - M. Šmolíková) již minulého roku provedená Missa pastoralis in B Jakuba Jana Ryby, v druhé polovině potom zazněl výběr koled v úpravě pro dětský sbor a dechový kvintet. Obsazení: J. Havlíková-soprán, K. Falcníková-alt, R. Prügl-tenor, K. Brynda-bas, dechový kvintet - studenti českobudějovické konzervatoře a smyčcový ansámbl. Provedení koled v úpravě moderního skladatele bylo, myslím, prvním svého druhu zde na SH.

V neděli 29. prosince v 9 hodin jsme v Bazilice provedli opět Rybovu Missu pastoralis, tentokrát však při mši sv. Basová sóla již zpíval p. Fous, altová sóla (místo nepřítomné K. Falcníkové) sestry Marie a Anna Štefanikovy. Odpoledne se konal zájezd do Vimperku, kde jsme zazpívali při mši sv., po níž následoval krátký koncert koled J. Seidela. Ve vychladlém kostele Navštívení P. Marie jsme si uvědomili jak cenná je pro nás možnost působit ve vytápěném prostoru svatohorské baziliky.

Kromě již zmíněných akcí, týkajících se především Velkého sboru jsme se ještě s Malým sborem za přítomnosti P. Stanislava Přibyla hudebně účastnili tří dalších bohoslužeb v okolních kostelech (24.12. ve 22:00 Obořiště, 25.12. v 11:00 Bohutín a ve 14:00 Třebsko). Na těchto bohoslužbách jsme zpívali především kratší klasicistní a barokní vložky.

Rok 2003